Dějiny trvalé ondulace: Lidé touží po kudrnách od starověku


Kadeření vlasů není rozhodně žádnou módní novinkou. Od nepaměti lidé toužili po bohatých kudrlinách, o čemž máme svědectví už ze starého Egypta, z dob kolem roku 2000 př. n. l. Skutečná trvalá ale přichází až po 2. světové válce.

Egyptské ženy se ve starověku musely spokojit s různými dřívky, na které si svoje vlasy natáčely

a pro zpevnění na ně nanášely bahno a nechávaly ho uschnout. Bahno se stávalo primitivní formou tužidla.

I starověké Římanky se těšily z kadeřavých vlasů, ovšem bahno prý vyměňovaly za vaření natočených vlasů ve vodě, kterým je chtěly fixovat v požadovaném tvaru.

Středověk naproti tomu jakoby na kudrlinky zapomněl. Nosily se přirozené vlasy, takže pokud jste náhodou neměli kučery od přírody, měli jste zkrátka smůlu.

Teprve renesance a baroko opět objevuje efekt kudrlinek. Pro jejich tvarování se začínají používat horká želízka. Jsou plochá, ale také různě tvarovaná nebo vlnitá a největší popularitu dosahují v 19. století.

O skutečně první trvalé ondulaci ale můžeme mluvit až na začátku 20. století. Vlasy se od konečků až ke kořínkům natočí na dřívka a připevní se nití. Pak se na ně aplikuje boraxová pasta, tedy zásaditá látka. Natočené vlasy se nahřívají pomocí želízek. Taková metoda tvorby kudrn přetrvává i po skončení 2. světové války, a to přesto, že tehdy už existují různé elektrické přístroje, které tvorbu ondulace zjednodušují. Jeden z nich předvádí už roku 1905 Němec Karl Nessler (1872 – 1951).

První alkalickou trvalou ondulaci představuje světu v roce 1934 firma Schwarzkopf Professional. Jmenuje se Alkalacit a jde o teplou ondulaci, která ovšem má jednu podstatnou nevýhodu: vlasy po ní krepovatí. S jejím příchodem také dochází k boomu bezdrátového nahřívání provádění buď elektronickým způsobem ohřívanými destičkami, nebo pomocí exotermické chemické reakce.

Studená trvalá na bázi thioglykolátu, která je k vlasům o poznání šetrnější než teplá, zdomácní v kadeřnických salonech v roce 1946. Postup jejího provedení už se hodně podobá dnešní trvalé.

 

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=HCoKqajGIrc[/youtube]